Encyklopedie - vodní dýmka

Složení vodní dýmky - součásti 

Váza vodní dýmky neboli také nazývaná Karafa.

Většina výrobců používá skleněněnou nádobu která slouží k naplnění vodou která poté slouží jako vodní filtr. Na trhu naleznete i dýmky jejiž váza je tvořená z kovu nebo keramiky. Váza by se měla plnit nad spodní okraj trubice těla vodní dýmky aby trubice byla ponořena 1-3 cm pod vodou. Zpravidla u větších vodních dýmek se však trubice může ocitnout více ponořena. Vázy nalezneme různých tvarů, bývají zpravidla barvená a broušené. Váza se připevňuje k tělu vodní dýmky dvěma způsoby. Nejčastěji se na trhu setkáváme s připevňováním pomocí těsnění, nebo šroubováním (čínské, syrské ale také některé egyptské).

Tělo vodní dýmky. 

Tělo vodní dýmky je složeno ze dvou průchozích trubic (vnější širší a uzká vnitřní). Užší trubicí prochází kouř z korunky do vázy a druhou vnější se vrací již filtrovaný a ochlazený kouř do šlauchu a ke kuřákovy. Na těle nalezneme výstup na šlauch, (u některých typů je výstupů několik) a naproti výstupu na šlauch je výpustný ventil. Ten umožňuje vzduch vyfukovat pouze jedním směrem ven a tak zabraňuje nasátí falešného vzduchu. Je určen k vyfukování moc silného nebo přepáleného kouře.

Pojistný, zpětný ventil.

Pojistný (zpětný ventil) u vodní dýmky slouží k vypuštění zatuchlého, spáleného, nebo velmi silného kouře z prostoru ve váze vodní dýmky a tím docílit nasátí čerstvého dýmu. Hlavní funkci tohoto ventilu má nerezová kulička uvnitř, která celý mechanismus ovládá. Ventil propouští vzduch pouze jedním směrem a to směrem z dýmky ven, tím nám zabraňuje nasátí nesprávného vzduchu z okolí. U některých dýmek, převážně typů Aladin je možno tento ventil odšroubovat a nasadit místo něj speciální redukci pro rozšíření o další šlauch. V tomto případě již ventil nemá ventil onu možnost profukování.

Korunka, kotel nebo také hagar.

Korunka je nejčastěji z keramiky ale nalezneme korunky i z různých materiálů: skleněné a kovové. Na trhu je nesčetné množství velikostí od milinkých po klasické přes velké, půlené nebo dvojité. Nejčastěji se k vodním dýmkým dodávají korunky, které barevně ladí s vázou a šlauchem. Do korunky se umisťuje tabák, jehož množství určíme podle velikosti korunky. Tabák by měl být načechraný a na vrchu mírně urovnaný. Plníme do výšky přibližně 1 - 2 milimetry pod alobalem. V žádném případě se nesmí tabák alobalu dotýkat. Alobalem se korunka přikryje a na celém povrchu se vytvoří malinké otvory pro nasávání vzduchu. Nejvíce se osvedčil na propichování klasický špendlík. Na vrchol alobalu je umístěn uhlík - dochází zde k doutnání. Často se stává, že dojde ke spálení tabáku hořením, což je nežádoucí (dráždivý kouř a nepříjemná chuť). Po obvodu korunky je vhodné v průběhu kouření pohybovat uhlíkem, aby se vyvarovalo spálení tabáku.

Šlauch (hadice) vodní dýmky.

Nejčastěji používané šlauchy jsou z papírové trubky ztakončené na obou stranách dřevěným nebo plastovým koncem, potažené látkou. Z jedné strany osazená náustkem, kterým se vede ochlazený kouř ke kuřákovi. Většinou se skládá z vnitřní vrstvy z papíru a vnější látkové vrstvy. Dnes se také setkáváme s umělohmotnými nebo gumovými šlauchy viz oblíbená Zebra, chuť tabáku však může být negativně ovlivněna. Na druhou stranu, z hygienických hledisek a možnosti lepší údržby se tyto šlauchy osvědčují lépe. U papírových šlauchů se nesmí voda dostat do vnitřních prostor šlauchu, proto nelze papírovou hadici vyplachovat (papír uvnitř šlauchu se rozpouští, různě zkostbatí a zanechává v sobě nečistoty a horší průchodnost vzduchu). Proto výrobci doporučují papírové šlauchy profukovat, případně se nebát hadici otlouci o nějaké předmět a znovu profouknou. (otlučením se uvolní usazeniny uvnitř šlauchu). Plastové a gumové šlauchy lze bez problému propláchnout proudem vody, jenž zajistí důkladné vyčištění nečistot. Pokud však budete zajímat o nejkvalitnější šlauchy, tak se vyrábí z velbloudí kůže

Tarbuš, závětří, kryt korunky.

Kryt jenž zakrývá korunku s rožhaveným uhlíkem. Tarbuš je zpravidla tvořen z plechu aby vydržel vysoké teploty v okolí, které vytváří rozžhavený uhlík. Ten také chrání před poryvy větru, které mají neblahý účinek na rychlé vyhoření uhlíku a v horších případech ke spálení tabáku, (uhlík je větrem rozfoukáván a jeho telota stoupá). Tarbuš má za úkol omezit nesprávnou funkci dýmky při kouření ve větru. Proto se tarbuš nejčastěji používá při kouření venku. Vetšina výrobcú se snaží tarbuš tvořit tak, aby měla také zdobené části a ladila s vodní dýmkou.

Kleštičky (kleště) pro vodní dýmky.